Asistovaný styk rodiče s dítětem
Jak si co nejšetrněji předávat děti po rozvodu při střídavé péči
Rozvod či rozchod partnerů představuje akt ukončení vztahu a je často složitým etickým, právnickým a psychologickým problémem. Dotýká se nejen života partnerů, ale především dětí. Rozpad rodiny je ztrátou pro všechny a nic na tom nemění fakt, že bývá provázen pocity úlevy a nabízí partnerům šanci osvobodit se od neuspokojivého soužití. Ukončení partnerského vztahu proto není akt, který naším životem jen tak bezbolestně projde. Stane se součástí životní cesty všech jejich členů, tedy i dětí. V souvislosti v rozpadem rodiny se na nás nejčastěji obracejí rodiče s tématy, jak mluvit s dětmi o rozvodu, jak rozvod probíhá, výběr vhodného typu porozvodového typu péče, spory o děti.
Rozpad rodiny rodiče často uvrhá do pochopitelných emocí, a proto jejich schopnost vyhovět potřebám dětí může být omezená. Dítě ztrácí jistoty a je často „vláčeno“ něčím, co si samo nepřeje. Každý z rodičů i přes všechny své pocity je zodpovědný za to, jak se bude průběh rozchodu ve vztahu k dětem odvíjet a jak moc je poznamená. Sdělení, že se rodiče budou rozcházet a jejich život se změní, vyžaduje přípravu. Citlivě podané informace mohou přispět k tomu, že dítě projde situací rozpadu rodiny bez větších následků.
Dítě především potřebuje jasné informace, co se bude po rozchodu dít. Dostává tak základ pro vytvoření jistot nových. Je zcela přirozené, že rodiče před rozhovorem s dítětem pociťují velkou nejistotu a někdy i vinu. Navíc se bojí, že děti budou plakat nebo se uzavřou, bojí se výčitek. Takové projevy se často v průběhu rozhovoru skutečně objevují. Děti nelze před prožívanou bolestí ochránit. Sdělením informace o rozchodu rodičů a o jeho následcích začíná pro děti proces vyrovnávání se s novou situací. Děti potřebují čas, není možné vyřešit vše najednou. Je jasné, že rodiče nechtějí svým dětem způsobit bolest. Pravdou je, že před ní nelze děti ochránit. Svým klidem, pochopením a srozumitelným jednáním však mohou dětem pomoci, aby se se svou ztrátou postupně vyrovnaly. Pokud trápí rodiče nějaká nejistota nebo pochybnost nebo potřebuji řešit svoji konkrétní situaci, je možné se poradit o postupu na Rodičovské lince.
Prvním důležitým krokem, ještě před rozhovorem s dítětem, je dohoda rodičů. Rodiče by si měli především vyjasnit:
S dětmi je dobré mluvit klidně a sdělovat informace otevřeně a pravdivě, používat slova, která dítě běžně slýchává, nemluvit s ním najednou jako s mladším, nebo naopak jako se starším dítětem. Přiměřeně a opravdově pojmenovávat vlastní emoce, které se mohou v průběhu rozhovoru u rodičů objevit, např. „neříká se nám lehko, je nám to líto, vidíš, i já pláču“.
První reakce dětí mohou být velmi překvapivé a nevyzpytatelné a s tím je třeba počítat. I sourozenci mohou reagovat různě, podle svého věku a osobnosti. Děti mohou reagovat věcně, bez emocí, praktickými dotazy, popř. nereagují vůbec. To může být projevem šoku nebo obrany před informací, kterou nejsou schopny hned zpracovat. Některé děti totiž potřebují na zpracování čas, na rozdíl od rodičů je pro ně informace v zásadě nová. Děti mohou projevovat vztek, nesouhlas se sdělenou informaci, vyčítat a obviňovat. Děti mohou plakat, projevovat lítost a smutek.
Projevení emocí má často hojivý účinek, proto je důležité nechat je proběhnout a přijmout, např. "vidím, že se zlobíš a chápu to", udržovat oční kontakt, nabídnout pohlazení či objetí. Respektovat, pokud dítě nabízené pochopení a útěchu odmítá. Pokud se v reakci dítěte emoce bezprostředně neprojevují, nemá smysl z dítěte páčit, jak se cítí a co si myslí. Je však třeba počítat s tím, že emoce v různé podobě mohou přijít později.
Dítě má být informováno v situaci, kdy je jasně rozhodnuto, že rozvod, rozchod proběhne. Představa, že čím později, tím lépe, je velký omyl. Je důležité, aby se dítě informaci dozvědělo od svých rodičů, a ne od jiných osob formou nejrůznějších narážek. Místo, kde sdělit dítěti, že se rodiče rozvádějí, je vhodné volit s ohledem na dítě. Jedná se především o místo, kde se dítě cítí dobře. Nedoporučuje se sdělovat tuto informaci na dovolené, na výletě, zkrátka na místě, které by mohlo být celoživotně spojeno s touto situací.
Často se rodiče mylně domnívají, že informaci o rozvodu je povinen dítěti sdělit iniciátor rozvodu či rozpadu. To ale pro dítě není podstatné. Je důležité, aby mu definitivní rozhodnutí sdělil ten, kdo dokáže tuto skutečnost říct citlivěji. Je nejlepší, aby informaci dětem sdělovali rodiče společně, ale pouze tehdy, když jsou schopni se domluvit a lze vyloučit jejich hádku či napětí.
Děti svoji nepohodu a zpracovávání rozpadu rodiny často signalizují změnou chování. To je přirozené. Pokud však problémy u dítěte přetrvávají nebo se dokonce stupňují, je vhodné vyhledat psychoterapeutickou péči, která je touto situací provede.
Jak si co nejšetrněji předávat děti po rozvodu při střídavé péči
Vyrůstat ve větší rodině je skvělé, když se to povede
Děti většinou tuší, že se u vás doma něco děje
Rozvod je ztrátou pro rodiče i pro děti; jak jím tedy dítě provést?
Jak zpracovat svou ztrátu při rozvodu, aby to neublížilo dětem
Nastavte si jasná pravidla komunikace pro hladké svátky
1. díl na téma: Negativní ovlivňování dítěte
Sedmidílná podcastová minisérie o rozvodu a jeho fázích
Vyberte si téma, o kterém se chcete dozvědět.
Rodičovská linka nabízí krizovou pomoc a základní sociální poradenství prostřednictvím telefonu, chatu a e-mailu. V případě potřeby předáváme kontakty na další instituce a konkrétní odborná pracoviště. Služba je určena rodičům, rodinným příslušníkům a ostatním dospělým jednajícím v zájmu dětí (pedagogové, trenéři atp.). Můžete se na nás obracet s nejrůznějšími starostmi, které se týkají dětí, dospívajících a mladých dospělých do 26 let.
Služba je anonymní. Je pro klienty z celé ČR. Na lince pracují psychologové a odborní pracovníci, kteří mají dlouholetou praxi v rodinném poradenství.